V tomto článku Vám chci popsat, jak postupně seznamuje naše děti se světem financí a v poslední době už i investic. Pro upřesnění, mají aktuálně čerstvě 11 a 13 let. 

Naše děti dostávají pravidelné kapesné každý týden. Nejdříve, když byly menší, tak dostávaly vždy pár korun v hotovosti, aby si mohly po škole koupit nějakou dobrotu nebo si peníze dát do pokladničky. Pravidelné kapesné v hotovosti začaly dostávat ve druhé třídě.

Již od začátku je učíme, že nemůžou mít vše, co by chtěly. A když chtějí něco dražšího, musí si na to ušetřit. My jim někdy na část přispějeme, někdy si svoje přání plní čistě ze svých úspor.

Takže první lekce byla, že když neutratí vše, ale odloží si peníze do prasátka, tak si můžou koupit časem co chtějí.

Když začaly chodit do školy, tak jsme jim založili i dětské účty u mBank. Tyto účty jsme je hned neučili používat, ale když dostaly nějaké peníze od rodiny, tak se tam daly vložit.

https://www.mbank.cz/osobni/ucty/mkonto-pro-deti/#s-kartou

Dalším  důležitým krokem bylo jim vysvětlit, že když platíme v obchodě, tak se peníze na účtu a tedy i dostupné na bankovní kartě, neobjevují samy, ale že je tam napřed někdo musí vložit tím, že je vydělá nebo ušetří. Tedy, že platba kartou není nějaké neomezené kouzlo, kdy si můžeme koupit, co chceme, ale že musíme hlídat, kolik máme na účtu a zda si to můžeme dovolit. Z tohoto důvodu, jsme jim ve věku 8 let k jejich dětskému bankovnímu účtu nechali přidat platební kartu a zároveň bankovní aplikaci, aby viděly, kolik mají na účtu. Zhruba od třetí třídy jsme jim totiž přestali dávat kapesné v hotovosti, ale nastavili jsme pravidelný příkaz, aby jim chodilo každý týden na účet.

Ze začátku samozřejmě platbu kartou braly jako hru a byly z ní nadšené a utrácely i více, než kolik jim na účet na daný týden přišlo. Postupem času se ale naučily princip fungování. Přijde mi, že toto neumí dobře ani spousta dospělých. Zvesela utrácejí a nehlídají si, co si mohou dovolit. A toto platí dvojnásob, když platí kartou, protože je to tak nebolí, jako když mají dát z ruky bankovky.

Z toho plyne druhá lekce, naučit se hospodařit i s penězi na účtu a osvojit si placení kartou a hlídání si zůstatku na účtu.

Další level je potom naučit děti, že jim jejich peníze mohou také vydělávat. To jsme nejdříve udělali tak, že jsme jim založili spořící účty. Každý měsíc jim potom na tomto účtu přibylo pár korun, aniž by jim je někdo musel poslat. To bylo pro ně zajímavé zjištění. Neměly na spořícím účtu moc peněz, tak připsaný úrok také nebyl nijak vysoký, ale pro pochopení fungování to bylo dostatečné.

A od letošního roku jsme to posunuli do další úrovně. Začínám je učit investovat.      

Založil jsem investiční účet v naší nové aplikaci Broker Wealth Management. 

Účty jsou založeny na mě s manželkou, abychom nad nimi měli kontrolu a děti zatím jen pasivně sledují, co se s jejich penězi děje. Každému z dětí jsem založil 3 různá portfolia a každý je má trochu jiná. Do jejich nastavení jsem je ale nechal částečně zasáhnout a tak syn má více peněz v technologických firmách a dcera zase chtěla více investovat do firem, které se snaží o dlouhodobou udržitelnost a ochranu životního prostředí. Zejména staršího syna to začíná velmi zajímat a každý den ráno mi hlásí, kolik vydělal. Zatím má štěstí a v podstatě od začátku investování trhy rostou (účet je aktivní od Vánoc). Za pár dnů mu investice vydělala více, než je jeho měsíční kapesné,


Dříve nebo později ho s jistotou potká další zkušenost, že mu hodnota investice také bude klesat. Tahle zkušenost ale k dlouhodobému investování také neodvratně patří.  Sám už si našel nějaké podcasty o investování a zrovna včera se mě cestou z basketbalového zápasu v autě sám ptal, co znamená slovo porfolio a co je to ten S&P index, o kterém slyšel vyprávět. Mám z toho neskutečnou radost, protože já v jeho věku peníze dával tak maximálně do pokladničky.

Jako základ do života se jim tyto lekce budou určitě hodit.